Ano vs. ne – část 2.

Odpovídáme „ne“, na věci, na které bychom chtěli říct „ano“, znělo hlavní téma posledního článku a podle hlasování na Instagramu jste mi dali za pravdu (92% vs. 2%). Jenže ono to je to i naopak. Říkáme „ano“ na věci, na které bychom chtěli říct „ne“.

Zase mi hodili na hlavu další projekt.“ sdělila mi u kávy jedna z mých kamarádek. „A co si odpověděla?“ zajímalo mě, vzhledem k situaci, že jí před 3 měsíci vypověděl organismus a ona musela 3 týdny zůstat na PN doma. „Přijala jsem to. Co jiného mi zbývalo?“ odvětila se strachem v očích vypovídajícím o množství úkolů, které věděla, že ji čeká.

V životě nám nastanou situace, při kterých máme nutkání říci ne, ale přes toto nutkání se kolikrát přeneseme, zatneme zuby a nakonec stejně přikývneme. A je to normální, chceme někomu pomoct, případně mu ulehčit práci. Existují ale situace, ve kterých bychom si za tím svým „ne“ měli stát, ať před okolím budeme vypadat jakkoliv. Jakmile nám něco leze do zdraví, jdeme tím sami proti sobě a nakonec se to naše nechtěné „ano“ stejně obrátí nakonec proti nám.

Proto možná pro příště, až budeme mít opět nutkání odpovědět jinak, než to opravdu cítíme, zkusme zamyslet nad tím, jestli je akceptování proti naší srsti opravdu zapotřebí a zda to ta druhá strana vůbec dokáže náležitě ocenit.

Likujte a sdílejte:

Peti

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.