Časově omezeno

Pracovní dny. Víkendy. Otevírací doby. Termíny. Lhůty. Časově omezeno je v dnešní době snad všechno. Tak se na to ve zkratce podívejme:
„Nezapomeň mi to poslat do xx.xx. Máme deadline.“ zní skoro každý den v práci.
„Lásko, ale prosím tě, pospěš si, mají otevřeno jen do pěti.“ Upozorňuje Vás na otevírací dobu přítel / přítelkyně.
„Ah, těším se, až bude víkend, budu mít volno a polenoším si v posteli do kolika chci.“ Pomyslíte si, když Vám padá hlava v práci.
„Zkušební doba trvá tři měsíce.“ Oznámí Vám při nástupu do nové práce.
„Daňové přiznání je nutné podat do 15. Dne měsíce následujícího po…“ přikazují nám daňové zákony.

Jak vidíte, čas je všude. Existují však podle mého také situace, kde termíny, lhůty a časové omezení neexistují, nicméně si je stanovujeme zbytečně sami. Možná proto, že jsme na ně ze všech stran tak zvyklí. Potřebujeme je ale? Nemyslím si. Měli bychom si spíše užívat tu svobodu, volnost. Co mám konkrétně na mysli? Asi bude nejlepší dát příklad ze života.

Bylo léto rok 2012 a já poznala podle mého v tu dobu pro mě skvělého muže, jenže nebyl připraven na vztah, a tak jsme se dohodli na tom fungovat jako kamarádi (bez benefitů). Nicméně, já se zamilovala. Vydrželo to přesně tři měsíce, a protože mi to zlomilo srdce, přirovnávala jsem pak každý začínající vztah ke zkušební době. Prostě jsem zastávala názor, že do 3 měsíců po prvním setkání buď vypukne vztah anebo velké nic. Jednoduše jsem si tímto úsměvným přirovnáním snažila zakrýt to, že mi někdo ublížil a snažila se obhájit vzniklou situaci. A tak jsem to aplikovala na všechny vztahy – moje, kamarádů, kamarádek, přítelkyň, známých a tolik tomu věřila. A když se to potvrdilo, dali mi za pravdu. Jenže já za těch pět let názor změnila. V každém vztahu jsou dva, kteří jsou ovlivněni vztahy zase minulými. Každý vztah má jiný vývoj. A každý vývoj má jiný spád, jinou délku a jinou hloubku.

Myslím si, že je zbytečné stanovovat si termíny tam, kde nejsou potřeba. Naopak lepší variantou a to vlastně nejlepší je si užívat ten konkrétní moment a ty chvíle, nepočítat kolik Vám zbývá, ať už do tří měsíců nebo do Vámi stanoveného termínu. Vždyť jak už jsem psala výše, máme je dnes všude. Prostě si pojďme užívat jeden druhého bez stanovení limitu pro vyjádření, procitnutí lásky nebo přátelství. Co vy na to?

PS: Takže na případnou otázku jak ještě dlouho čekat / nečekat, odpovídám je to na Vás. Každý má svůj práh citlivosti jinde, hlavně si užívejte okamžiky a v případě, že Vám to nebude komfortní – mluvte, dozvíte se víc.

Likujte a sdílejte:

Peti

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *