D1

V rámci svých pracovních povinností minimálně jednou měsíčně jezdím do Prahy, což znamená, že mě minimálně jednou za měsíc nemine ani cesta po D1.

Já osobně jsem si řízení zamilovala. Můžu poslouchat svou oblíbenou hudbu, zpívat si (a nikdo mě neslyší), tancovat (i když to, už u některých řidičů bez povšimnutí nezůstane) a v hlavě nechat plynout myšlenky tam, kam chtějí.

Byl to jeden z těch dnů, kdy venku bylo nádherně, na cestu mi svítilo slunce a já si užívala jízdu autem. Za Brnem jsem si však všimla, že provoz začíná pomalu houstnout. A je to tu. Auto přede mnou zabliká dvěma blinkry. Stojíme. Většinou na cestách využívám Waze. Data se mi však minula, a tak se nemohu připojit. 10 minut, 15 minut a vozidla se hýbou šnečím tempem. Moje reakce? Zrovna mi hrají moji oblíbenou „No woman no cry“ a tak přidávám na hlasitosti, poťukávám do volantu a popěvuju si.

V koloně mi během mého poťukávání na volant samozřejmě běhalo hlavou, co se asi mohlo stát. A tak po tom, co lidé kolem mě začali vystupovat ze svých vozidel, jsem na jednoho z nich zamávala. Muž. Kolem 35. Ptám se: „Prosím Vás, nevíte, co se stalo? Nemáte Waze?“ Na otázku otázkou: „Co jestli nemám?“ Upřesňuji „Waze.“ „Tak ten nemám, ale mám Face, jak jste na něm?“ odpovídá s úsměvem. Pánovi jsem svůj Face nedala, ale rozhodně mi vykouzlil úsměv na tváři. Nicméně kdo ví, na koho zajímavého narazíte v koloně právě Vy. Možná to bude člověk, který Vás nějakým způsobem ovlivní, možná Váš budoucí přítel nebo přítelkyně anebo jen člověk, který Vás rozesměje. Byla by však škoda, kdybyste se zrovna v tu chvíli naštvaní vztekali.

V průběhu života se občas dostaneme do situací, které nám jsou nepříjemné, štvou nás. Tím, že se v nich aktuálně nacházíme, ale nadáváním a rozčilováním pro nás nepříjemnou situaci ještě prohloubíme. V tomto konkrétním případě, ano, mohla bych se začít rozčilovat, že stojím v koloně, ale na rovinu, pohnula bych tím auta přede mnou? Anebo si raději budu užívat chvilku pro sebe a vychutnávat si hudbu, kterou mám ráda?

A tak kdykoliv nás v životě potká něco nepříjemného, zkusme se na situaci podívat z té světlé stránky. Neříkám, že je to jednoduché, ale zamyslet se nad ní můžeme. A i když možná nejprve zareagujeme se zlostí nebo naštváním, pořád tu svoji myšlenku můžeme obrátit.

Likujte a sdílejte:

Peti

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.