Dokonale nedokonalá


„Neměj strach z dokonalosti, nikdy ji nedosáhneš.“ Salvador Dalí

Nedávno jsem v rozhovoru s p. Mühlfeitem týkajícího se školství zaslechla, že jedním z problémů našeho školství je, že jsou děti trestány (myšleno zlou známkou) za předměty, kterém jim nejdou a zároveň nejsou rozvíjeny v předmětech, ve kterých mají za jedna, „jsou v nich přeci výborní, proč by je dál rozvíjet měli.“ Možná už tady však zaséváme semínko, které nás nutí být dokonalými ve všech oblastech našeho života. Prvním krokem k vymanění se z tohoto bludného kruhu je, že nikdo dokonalý není a ani to není možné.

Když už se jako děti smíříme se špatnou známkou a že nám určitý předmět jednoduše nejde, máme tu umělou bublinu vytvářenou sociálními sítěmi, bublinu, která vytváří dojem, že je kolem nás všechno dokonalé, že každému na okolo jde všechno, kromě nás.

I já jsem se jednu dobu snažila o to být dokonalá, namísto mé rostoucí spokojenosti se mi však vytrácel úsměv, ztrácela jsem energii a především víru sama v sebe. Chtěla jsem splnit všechno, co jsem si kolikrát, až nereálně naplánovala, a když jsem to nezvládla, byla jsem zklamaná.

K mé dokonalosti by mi však i po případném splnění všech mnou určených úloh, chybělo to, aby mi všechny činnosti šly podle mých představ, snažila jsem se tak ve všem, co mi přišlo na rozum. Když to přeci dokáže někdo jiný, proč bych to nedokázala já. Jenže každý vynikáme v něčem jiném. „Ano věřte mi, tak jako nikdo není dokonalý, každý z nás v něčem vyniká.“

Soustřeďme se na oblasti, které děláme rádi a snažme se rozvíjet v těch, co nás baví, dělají nás šťastnými a buďme dokonale nedokonalí, pak se nám uleví.

Likujte a sdílejte:

Peti

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..