Essaouira

Ptáte se jaký je počet obyvatel nebo jakou má město rozlohu? Pokud ano, v článku níže tyto informace bohužel nenajdete, ale pokud vás zajímají místa, která jsme navštívili a pár rad a tipů, čtěte dál.

Po skoro 3 hodinách cesty autem z letiště v Marrakeshi jsme přijeli do přístavního města Essaouira. Po zaparkování auta jsme vzali batohy a vyrazili do nedaleké kavárny v centru města, kde jsme si dali pravou marockou Caffe au lait a Café Noir s třemi cukry, připojili se na internet, abychom si zabookovali ubytování a mohli vyrazit na procházku centrem.

Ubytování na první noc jsme našli asi po půl hodině bloudění, protože jak jsem psala v předchozích článcích, GPS v medině nefunguje z důvodu vysokých budov a úzkých uliček. Znaveni z celého dne jsme si šli na 20 minut zdřímnout, vzbudili jsme se, ale až na druhý den a byl to jeden z nejkrásnějších východů slunce, které jsem v Maroku viděla. Ubytováni jsme byli na rooftopu (Sidi Magdoul) a výhled stál opravdu za to, i přesto nám však nestačil, a tak jsme ke zdi přiložili opřený žebřík a společně se dvěma Polkami vystoupili o patro výš.

Východ slunce ze střechy Sidi Magdoul
Východ slunce ze střechy Sidi Magdoul

Nadopovani snídaní jsme vyrazili do nedalekého přístavu Essaouira Harbour, kde místní rybáři pracovali již v plném proudu. Atmosféru přístavu podtrhovali nejen pokřikující rybáři, ale také množství racků pochutnávajících si na zbytcích ryb a rybích vnitřnostech válejících se po zemi, které dodávají místu nezapomenutelný odér. „Zítra sem zajdeme na východ slunce, uvidíš, má to atmosféru.“ otočil se na mě Ľuboš a vyrazili jsme objevovat ulice Essaouiry. Cestou do místních uliček jsme ochutnali první čerstvě vymačkanou šťávu z pomerančů a grenadiny. Určitě ji ochutnejte od místních prodejců, ale na hygienu se raději neohlížejte, ta je od té naší na odlišné úrovni.

Essaouira Harbour
Essaouira Harbour
Essaouira Harbour
v uličkách mediny

Dopoledne jsme trávili blouděním v uličkách Essaouiry a když jsme nevěděli kudy kam, řídili jsme se radou domácích: „Následuj světlo.“ Světlo ve spojení s naší orientací nás zavedlo do La Scala (vstup zadarmo), která byla postavena v roce 1765 jako pevnost chránící město před možnými útoky.

V uličkách mediny GPS nehledejte
La Scala
La Scala

Protože jsme oba dva milovníci rybích jídel, nedalo nám nezajít na místní rybí trh, kde jsme se nechali pohostit za přijatelnou cenu čerstvými rybami. Když budete v Essaouira, určitě sem na oběd zajděte, v českých nebo slovenských restauracích čerstvé ryby za takovou cenu určitě neseženete a upřímně, je to i gastronomický zážitek.

Rybí trh – Fish Market

Slunce nám celý den svítilo nad hlavou, a tak jsme se rozhodli pro krátkou procházku na pláž, po tom, co jsme ale zjistili, že se na pláži nachází bývalá portugalská pevnost Bordj (bez vstupného), rozhodli jsem se projít až k ní, cesta nám po pláži trvala asi hodinku a zpočátku byla mírně rušná, nabízeli nám projížďku na velbloudovi, čtyřkolkách a několik suvenýrů, ale s úsměvem jsme všechno odmítli a po chvilce si procházku nerušeně užívali už jen ve dvou.

Bordj

Kdo máte v oblibě večer posedět při sklence vína nebo jiného moku, asi byste měli vědět, že alkohol je v Maroku dostupný pouze v tzv. alcohol cave, kterým je oddělená část obchodu se speciálním vchodem. A nezlekněte se, před tímto speciálním vchodem vás může o nákup alkoholu požádat i pár Maročanů…

Druhou noc jsme se rozhodli strávit na jiném místě, konkrétně v ubytování Ahambra (chtěli jsme západ slunce z jiného úhlu pohledu), které jsme opět ztraceni v marockých uličkách našli asi po půl hodině. Byla to jedna z těch temnějších ulic, kde nebyla ani noha a ani majitel našeho hotelu. Toho nám nakonec zavolala paní, která vcházela do vedlejšího vchodu a nabídla nám pomoc, a pak že Maroko je nebezpečné 🙂

Na střeše našeho hostelu jsem si při západu slunce odcvičila svých 20 minut jógy a pak v objetí Ľuboše pozorovala, jak slunce zachází za město. Výhled z místních střech hostelů si nenechte ujít, je to nezapomenutelný zážitek.

Na střeše Alhambra

Druhý den ráno jsme v brzkých ranních hodinách vyrazili do přístavu, kde jsme v zamlženém přístavu východ slunce bohužel neviděli, ale seznámili jsme se s místním rybářem, který nám odvyprávěl svůj životní příběh s obchodní strategií získat si naši pozornost a následně nás provézt za nějaký ten peníz na loďce. Zlákat jsme se nenechali a vydali se zpět do hostelu, kde nás na stole čekala už bohatá snídaně a po ní cesta dál, tentokrát do Safi.

noční ulička v Essaouira
ráno v přístavu
ráno v přístavu

PS: Ľuboš byl v Essaouira už 4krát, poprvé v roce 2014 a přiznal, že se město velmi změnilo, přesněji poevropštilo. Proto, jestli chcete ještě zažít kousek pravého maroka, s návštěvou Essaouira velmi neotálejte.

Likujte a sdílejte:

Peti

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..