To, co dáváš se ti vrací…

„Našla jsem mu vzadu v poličce fotoknihu s jehou ex, byla z jejich společných cest.“ „Asi se tě nemusím ptát, jestli si ji otevřela, že?“ zareagovala kamarádce sedící naproti. „No otevřela, kdo by ne?“ „A?“ No fotky jsou to krásný, ale když se díváš na fotky, kde se aktuální partner objímá s jeho ex, není to zrovna kniha, kterou by sis chtěla prohlížet pravidelně.“ „Rozumím a co bylo po tom?“ „Ještě nedávno bych si začala hned domýšlet, proč je má pořád schované, že k ní určitě něco cítí. Dnes jsem to přijala jako součást jeho osoby, resp. minulosti. Každý z nás ji přeci má. To, že jsem ji ale našla jsem mu sdělila, s klidným hlasem, jen aby to věděl.“ „A jeho reakce?“ „Zareagoval, jako kdyby to věděl a jen poznamenal, krásné fotky, že? To ano, zareagovala jsem a dál jsme se o tom nebavili.“

Slečna týden na to seděla se svým přítelem na kávě a do rukou vzala obal z Fotolabu. „Copak to je?“ zeptala se zvědavě. „Otevři to a uvidíš.“ V ruce držela knihu s jejich fotkami ze společných výletů. První. Usmála se, objala ho a dala mu pusu. „Děkuju! Je krásná!“

V životě nás přepadnou chvíle, momenty, které nás určitým způsobem zasáhnou, jestli ale reakci na ně zvládneme, výsledek z celé situace nás v závěru může mile překvapit. Minulost je minulost, tu už neovlivníme, jediné, co tak můžeme ovlivnit je přítomný okamžik. To, co dáváte se Vám vrací a jestli jednáte s láskou, láska si Vás najde také.

Likujte a sdílejte:

Peti

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.