Nemám na to, nezvládnu to

„Nemáš na to, nezvládneš to.“ slýcháme od ostatních. Bolí to a občas sráží dolů. Co nás nejvíc ale sráží dolů je to, když si nevěříme my sami. „Nezvládnu to, na to nemám.“ jsou nejčastěji vyřčené věty, když se obáváme něčeho nového, co bychom tak rádi naplnili, ale bojíme se sebe-zklamání.

Nejlepším příkladem jsou vždy příklady ze života. Takže Vám sama za sebe jeden prozradím. Když jsem se hlásila do nového zaměstnání, jehož jedním z pracovních náplní bylo „být za volantem na cestách“ neváhala jsem a životopis poslala, i přesto, že moje driving skills byly poněkud ve vývojovém stadiu. Přesněji, řidičský mám od 18, ale pravidelně jsem rozhodně neřídila. Jako kdybych to tušila po přestěhování na SK jsem se zapsala do autoškoly (pár jízd na oživení přeci nikdy neuškodí a člověk nikdy neví, kdy si bude potřebovat sednout za volant). Měsíc na to už jsem posílala životopis.

První den, první pracovní povinnosti a předání potřebných pracovních pomůcek, mezi které patřilo rovněž vozidlo zn. Peugeot 508, co Vám budu vyprávět, malé rozhodně nebylo. A já si sedla a poprvé v životě se odvezla v autě sama, bez spolujezdce, pouze já. Aktuálně mám za sebou už přes 100 000 km a do dnešního dne tvrdím, že kdybych si v tu chvíli nevěřila a obávala se, že to nezvládnu, nedám to. Já to ale dala a stoupla tak o level výš…

A jaký příběh máte se sebe podporou Vy?

Likujte a sdílejte:

Peti

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.