Není šéf jako šéf

Dnes máme poslední den měsíce. Pro některé z nás je tento den úplně obyčejným dnem v roce a může být vnímán jako každý jiný. Pro některé může znamenat poslední den možnosti dát si dort, protože si do dalšího měsíce dal předsevzetí nejíst sladké. Někdo může mít narozeniny, jiný zas svátek. Pro někoho může dokonce poslední den znamenat možnost podat výpověď v práci a pro jiného zas tím posledním dnem v práci je…

Vy, co mě sledujete déle, víte, že píšu o skutečných příbězích ze života, dnes bych ho však speciálně a ráda věnovala svému “teamleaderovi”, protože zrovna dnes tím jeho posledním dnem v práci je.

Možná Vás napadá, proč píšu zrovna článek o něm. Znám nemálo lidí, kteří své šéfy kritizují, znám nemálo lidí, kteří si se svými nadřízenými nesedli, za mě ale osobně můžu říct, že já na “šéfa” měla štěstí. A tak jsem se zamyslela, co dělá šéfa šéfem.

Šéf je všeobecně vnímán jako ten, které by měl své podřízené řídit. Já bych spíš slovo řídit nahradila několika slovy jinými. Měl by umět vést, motivovat, dokázat otevřeně odkomunikovat naše jak silné, tak slabé stránky (protože si upřímně přiznejme, že žádný z nás není 100procentni a vždy máme oblasti ke zlepšení:) ). Měl by pokládat otázky, ale také dokázat vyslechnout. Měl by Vám sdělit svůj názor, ale také vyslechnout ten Váš. Být nejen šéfem, ale také tím, kdo celý tým zastřešuje. Měl by dokázat pochválit, ale také sdělit to, když si myslí, že správným směrem nejdete, že se něco děje nebo že by něco mohlo jít lepe.

Existuje spousty publikací, jak byt dobrým šéfem, jak umět motivovat, jak jít příkladem, jak si získat důvěru zaměstnanců nebo jak zapracovat na svých soft skills, za mě ale osobně v jednoduchosti říkám, že základem je být lidský.

Málokdo z Vás možná ví, že když jsem přišla na SK a hledala si jako 28letá práci (vypadající prý na 20 🙂 ) s prodejem v oblasti automobilového průmyslu jsem neměla žádné zkušenosti a v daních, které jsem původně vystudovala, jsem už pracovat nechtěla. Dostala jsem ale příležitost, podporu a šéfa, který ve mě věřil. Je všeobecně známé, že základem je, aby si člověk věřil a já si věřila. Ale když navíc kolem sebe máte lidi, kteří Vám věří také, podpora se zdvojnásobuje a vše Vám jde o to lépe. Věřte mi, mluvím ze své zkušenosti.

Nezapomeňme ale mít na paměti, že stejně tak jako v soukromém vztahu i v tom pracovním, tedy “podřízený – nadřízený” jsou dva, a tak nemůžeme očekávat zázraky, když my (vnímáno v pozici podřízeného) lidští nebudeme. Popravdě být šéfem totiž není rozhodně nic jednoduchého. Každý šéf je také člověk, i on nemusí mít vždy dobrý den (i když se předpokládá, že by to měl být schopný filtrovat, stejně jako bychom to měli být schopni filtrovat my, na druhou stranu ani jeden z nás není stroj, a tak se přikláním k tomu si říct na rovinu „dneska není zrovna můj den“, vždyť víte, že komunikace je základ), i on si zaslouží fér jednání, takže když Vás něco štve a trápí, neřešte to přes kolegu, ale přes něj. Kolikrát si lidé na své nadřízené stěžuji, zkusme se ale nejprve možná zamyslet i sami nad sebou, nad tím, jestli bychom něco možná neměli změnit my. Pořád totiž věřím, že je to o tom, co dáváte, to se Vám vrací, a tak v případě, že si k sobě hledáte cestu, zkuste ukázat, jak byste si přáli, aby se v té Vaší práci chovali právě k Vám. A když se Vám to nevrací tak, jak byste si přáli? Možná je na čase se posunout o něco dál 🙂

A Tobě, náš Tomi, díky za to, žes takovým šéfem byl. Že si dával příležitosti a šance, že si nás dokázal motivovat, rozvíjet a dokázal s námi diskutovat o věcech příjemných i méně příjemných, že si si na nás vždy udělal čas a vyslechl si nás. Že si vždy měl oči otevřené a věděl si, že nás něco trápí, dokázal si poradit, ale také nás nasměroval tím lepším směrem. I když je dnes Tvým posledním dnem, jednu kapitolu sice uzavíráš, zároveň tím otevíráš tu další, a tak Ti z celého srdce přeju, ať se Ti v té nové kapitole daří, ať máš kolem sebe ty správné lidi a ať si Tě váží a věří, minimálně tak, jako ty si věřil nám. Jak říkám stále, neloučíme se, jen si přejeme hodně štěstí na další cestě 🙂

Likujte a sdílejte:

Peti

2 Comments

  1. Petka, napisala si to krasne. Priznam sa, ze prvykrat som si cital tvoj blog (viem viem, polepsim sa :)) Ked som to cital, zamyslel som sa nad uplnym zaciatkom, kedy sme Ta pozvali na pohovor. Uz vtedy si ma zavalila obrovskou davkou pozitivnej energie a usmev v kombinacii s iskrickami v ociach mi napovedali, ze toto dievca je do teamu doslova nevyhnutnou sucastou. Nikdy som o tebe nezapochyboval a som stastny, ze si mi takmer polovicu mojho posobenia v Arvale pomahala sprijemnovat nie vzdy jednoduche situacie. Velmi si ta vazim a dakujem, ze si bola sucastou mojho nie len pracovneho sveta. Drz sa mi a sme v kontakte 🙂 Mam ta moc rad 😘

    • Tomi, dakujem a som rada, ze Ta to potesilo, pisala som to od srdca 🙂 Nemusis sa polepsit, niekoho oslovi kazdy moj clanok, niekoho ani jeden, kazdy jsme nejaky 🙂 Musim sa priznat, ze ja som si v hlave tiez prebehla cele tie dva roky, od prveho pohovoru po koniec a vsetky spomienky mi vycarili usmev na tvari 🙂 Som rada, ze nas takto osud pospojoval a dakujem Ti za perfektne vedenie, vela si ma naucil 🙂 Nech sa dari v novej praci, pozdravuj doma a urcite sa vidime 🙂

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.