Si na mě moc…

V týdnu jsem potkala známého, kterého jsem neviděla asi půl roku. Po odvyprávění, kdo co má nového a jak se máme, mi přiznal, že četl některé z mých článků, ale že se omlouvá, že si mě musel odfollowat. „Si na mě moc pozitivní“. Moji reakci možná někteří z Vás odhadnete, usmála jsem se a řekla: To je úplně v pořádku. Ne každý má k životu takový přístup.“ Nicméně jsem se zamyslela, jak často hodnotíme nebo naopak jsme hodnoceni my.

Na světě existuje miliony knih. O tom jaký jsme, o tom jaký bychom měli být nebo naopak o tom, jaký bychom být neměli. Do rukou se mi ještě na vysoké dostala kniha, která „slečnám, paním, dámám“ radila, hlavně nebuď moc hodná. Slyšela jsem podobné vyjádření i na muže z příběhů mých kamarádek, které randily. „Byl na mě moc hodnej.“ Zpětně se nad tím musím pousmát. Co, když člověk takový prostě je. To se máme tvářit nedostupně, neprojevovat radost, když nám je s konkrétním člověkem dobře, jen proto, aby měl pocit, že nás musí dobývat a následně se postupným dobýváním do naší osoby snad zamiloval? Nebo si raději užívat ten konkrétní okamžik, prožít si to naplno a ukázat se v tom pravém světle bez přetvářky, takoví jací jsme a když to našemu protějšku bude ladit s jeho povahou a nám s tou jeho, tak to prostě vyjde? Já jsem pro tu druhou variantu. Hlavně být sám sebou. Přetvářka dle mého totiž vyčerpává, a tak ať už když se budete přetvařovat Vy nebo Vás protějšek, věřte, časem stejně sundáte masku a poznáte svou pravou tvář. A navíc zpětně si nemusíte říkat „Hm, měl / měla jsem být víc..“ ne neměl / neměla, protože jste byli přesně takoví, jací jste.

Proto, ať už Vám někdo řekne si taková nebo maková, hodná, milá, pozitivní, negativní, usměvavá, morous, neberte si to osobně. Ano, jsem názoru, že být pozitivní je lepší a snažím se Vám to svými články i příběhy nastínit. Jakmile s tím ale někdo nesouhlasí, nevadí, je to jeho volba. Já jsem šťastná taková, jaká jsem, jelikož si myslím, že co dáváte, to se Vám vrací a několikrát se mi to i potvrdilo. A jací jste, takové lidi přitahujete. A musím přiznat, že já kolem sebe opravdu ty pozitivní lidi mám, dokonce mám zkušenost s negativním člověkem, který se přetváří na člověka pozitivního. A to je na tom to krásný.

Takže větu: „Na mě si moc …“ si prosím neberte osobně, buďte sami sebou a takoví jací chcete, aby k Vám byli lidé, a začnou se dít zázraky.

Likujte a sdílejte:

Peti

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.