Snažíme se o ty, co nás odmítají a nevážíme si těch, co se o nás snaží

„Snažíme se o ty, co nás odmítají a nevážíme si těch, co se o nás snaží.“ jak komické, že? Přitom mi přijde, že tato situace potkala v realitě snad každého z nás. Někdo Vás zaujal, začali jste randit a on se čím víc jste se přibližovali začal oddalovat? V hlavě Vám rostl počet otázek, kde je problém, co dělám zle? A čím déle jste si v hlavě začali pokládat otázky, tím více se začaly přetvářet na nepříjemné domněnky. Protože si nevíte radi Vy sami, začnete se dotazovat svého okolí, které často radí, si moc hodný / hodná, neodepisuj hned, dej mu / jí příležitost, ať žárlí.

Pak tu máme člověka na druhé straně, který je naopak dobýván. „Když on je moc hodnej“ slýchala jsem častokrát a pak přijde někdo zlej a zas Tě dostane na kolena. Někteří lidé jsou prostě nepoučitelní. A potřebují padnout několikrát, aby si pak toho hodného vedle sebe vážili.

Zkusme se zamyslet, jestli nám mezi prsty někdy neprotéká štěstí, které bychom mohli mít, kdybychom si vedle sebe toho „hodného“ člověka vážili. Neříkám, že vše je jasné od prvního momentu (i když v to věřím), říkám jen važme si těch, co si váží nás, ti, co s námi zametají s námi budou zametat neustále, záleží jen jak dlouhou dobu. A ta doba? Ano, správně, ta záleží na každém z nás.

Likujte a sdílejte:

Peti

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.