Ženy samocestovatelky

„To fakt jedeš sama? Nebude Ti smutno? Nebojíš se?“ asi jedny z nejčastějších otázek, když jsem jela sama na Bali. A tak Vás teď už ze své vlastní zkušenosti můžu ujistit, že pokud nechcete, sami opravdu nikdy nebudete. Po světě běhá nespočet cestovatelů, kteří se vydali po světě na vlastní pěst, a i kdyby se každý jeden z nich rozhodl pro jiné místo, sejdou se minimálně na nějakém hostelu.

Virgin Beach

Na svých cestách jsem jich samozřejmě několik potkala a k mému milému překvapení to byly také ženy. Protože jsem člověk zvídavý, ptala jsem se na důvod toho, proč se na cestu vydaly samy. „Jsem po rozchodu s přítelem, potřebuju si pročistit hlavu“ odpověděla první. „Potřebuju si ujasnit, co v životě chci“ odvětila druhá. „Chtěla jsem si dokázat, že se v životě dokážu spolehnout sama na sebe.“ zmínila třetí. „Méla jsem jet s přítelem, ale měnil práci, a tak jsem se rozhodla vyjet sama.“ I přesto, že každá z nás měla svůj vlastní příběh a svoje vlastní „proč“, v závěru dne jsme získaly víc než jen pročištění si vlastních myšlenek, získaly jsme především větší důvěru v sama sebe. Důvěru, kterou většina z žen v dnešní době tolik potřebuje.

Každý večer si uleháte na místo, které jste si vybrali Vy sami. Každý den se rozhodujete, jaká místa se vyjedete objevit anebo se jen tak podle chuti potloukáte. Občas se objeví situace, které Vás prověří. Občas Vám i možná bude smutno, protože byste konkrétní místo s někým konkrétním tak rády sdílely, ale věřte, že po návratu zpátky si s hrdostí řeknete „jsem na sebe pyšná“ a máte být proč.

Kdyby mi někdo před dvěma lety řekl: „Jeď sama, pomůže Ti to.“ asi bych se neodhodlala. Nedokázala bych si to představit. Postupem času jsem ale do bodu prověření sama sebe dospěla a rozhodně toho nelituju. Nemůžu než nepřiznat, že od prvního momentu, kdy jsem usedla do letadla jsem cítila, že to bylo jedno z mých nej rozhodnutí v životě a myslím si to pořád, a pořád také budu, protože mi ty mé zážitky už nikdy nikdo nevezme. Takže v případě, že o své vlastní cestě přemýšlíte, seberte odvahu a vyražte, ten pocit po návratu za to opravdu stojí.

PS: Na své cestě jsem se ani jednou neocitla v situaci, která by mi navodila pocit strachu nebo ohrožení. S úsměvem tak na úvodní otázku už teď každému odpovídám, že mi přijde, že jsem si na Bali přišla v bezpečí víc než v ČR nebo na SK 🙂

Likujte a sdílejte:

Peti

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.