Život podle sociálních sítí

Nedávno jsem se s kamarádkou zamýšlela nad tématem sociálních sítí. Abych byla konkrétní, s přítelem se rozešli a on začal na Instagram přidávat fotky, jak mu je skvěle, jak si užívá život a jak je happy. Jenže do toho jí občas napíše. No, řekněte, kdo z Vás by nebyl zmatený.

A tak upřímně ruku na srdce, nedělali jste občas někdy to, že jste rozešli s přítelem / přítelkyní nebo s kamarádkou / kamarádem ukončili přátelský vztah a na Facebook, Instagram nebo Twitter začali postovat fotky jednu za druhou, jen ať ten druhý vidí, že jste v pořádku, že jste to zvládli, posunuli jste se a jdete dál, jenže ono tak úplně nekorespondovalo s tím, co jste cítili?

Upřímně, když si tuhle otázku pokládám já, dělala jsem to. V domnění, že si člověk, který fotky uvidí, uvědomí, co ztratil nebo, že se mu prostě jen připomenu a on zjistí, že mu chybím. Čekala jsem na každý like z jeho strany, na to, až mi ten člověk napíše. Hrála si na to, jak jsem v pohodě, ale přitom jsem v pohodě rozhodně nebyla. Ten, kdo zažil něco podobného, ví, jak to vyčerpává. A tak si po těchto mých životních zkušenostech uvědomuju, jak si naopak ubližuje člověk, který tohle dělá, resp. člověk, který se přetvařuje, jak moc je v pohodě, a přitom není.

Proč to vůbec děláme? Možná je to z důvodu, abychom se druhému připomněli, možná je to z důvodu hraného, aby si myslel, jak jsme ok, jenže věřte, tomu, komu tím nejvíc ubližujete, jste Vy sami. Protože jste nepřijali svoje pocity a skrýváte je před člověkem, na kterém Vám má záležet nejvíc, před Vámi samotnými.

Dnešní svět nás sociálních sítí nás k tomuto jednání možná trošku nutí. No ukažte mi někoho, kdo Vám na Instagram dá fotku, jak je uplakaný, jak se mu po někom / po něčem stýská. Kdyby reálný život měl odrážet život sociálních sítí, všichni bychom byli happy, nikdo by nikdy nebrečel, atd.,atd.
Možná není k zahození zamyslet se nad tím, že se možná někdy zbytečně přetvařujeme. Neříkám, dávat na sociální sítě statusy typu je mi mizerně, jen prostě zbytečné nepřehrávat a tu naší konkrétní emoci si prostě prožít. Největší laskavost tím v konečném důsledku uděláme sami sobě.

Likujte a sdílejte:

Peti

2 Comments

  1. Krásný článek! Občas člověk dává na sítě příspěvky jen proto, aby se necítil sám a jakákoliv interakce s okolím a přáteli, kteří jsou daleko, je povzbuzení …

    • Děkuju 🙂 Ano, máš pravdu, člověk se za pomocí sociálních sítí samozřejmě snaží občas udržet kontakt, navíc, když je dál od rodiny. Na druhou stranu si myslím, že je důležité uvědomovat si ten důvod toho proč, kvůli komu a za jakým účelem tam fotky dáváme 🙂

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.